Svet-Stranek.cz
Osobní stránka na adrese: historian.freepage.cz

VILÉM ABRECHT Krakowský z Kolowrat - pokračování:Osobní stránka na adrese: historian.freepage.cz

VILÉM ABRECHT Krakowský z Kolowrat - pokračování

11.3.1687 hrabě VILÉM ALBRECHT koupil od KATEŘINY POLYXENY  Kouskové, roz. z Perglasu, a VILÉMA FERDINANDA Kouska ze Sobětiček rytířské sídlo Kouskovu Lhotku (Černé Krávy), tvrz, dvůr poplužní a pivovar, ves Neznašovy (kromě Kubanovského dvorce) díly Horní Lhoty a vrhavče (zapsáno do zemských desk 4.9.1687). Touto koupí bylo do-končeno vytváření panství se střediskem v Týnci. 

3.8.1687 se v Praze oženil druhorozený syn hraběte VILÉMA ALBRECHTA hrabě MAXMILIÁN NORBERT s MARIÍ BARBOROU, roz.hraběnkou  z Vrbna a Bruntálu (*2. 7.1666,+1.3.1712), dcerou JANA FRANTIŠKA hraběte z Vrbna a Bruntálu a MARIE ALŽ-BETY, roz.hraběnky z Martinic.22.1.1688 hrabě VILÉM ALBRECHT udělal závěť, aby se svolením prvorozeného syna JANA FRANTIŠKA se mladší syn MAXMILIÁN NORBERT ujal panství Týnec se statky Sr-bicemi, Běšiny a Dolní Lhotou (fideikomis sekundogenitury), jakož i panství Dešenice a Janovice n. Úhl. Pro prvorozeného syna JANA FRANTIŠKA pak zřídil ve výši 138 500 zl fideikomis pekuniérní. Tuto částku mu mladší bratr buď pojistí a  s 5 % zúročí, nebo dle možnosti úplně splatí. Po smrti hraběte VILÉMA ALBRECHTA měl syn hrabě JAN FRANTIŠEK získat panství Žichovice a Chlumec a dům v Praze na Malé Straně. Dům na Hradčanech měl náležet rodině hra-běte MAXMILIÁNA NORBERTA. V téže závěti hrabě VILÉM ALBRECHT též určil a zavázal všechny majitele fideikomisu, aby společně jednoho chlapce z rodu Kolowratů potřebného, nechali studovati a jemu pak od 8. do 20.roku na výchovu dávali ročně 200 zl z příjmů fideiko-misu; kdyby se ale stal duchovním, tuto částku měl dostávat do 24.roku věku svého. Dále nařídil, aby každý uživatel fideikomisu, když se ožení, upsal své choti z fideikomisu 6 000 zl.

Nejvyšší hofmistr hrabě VILÉM ALBRECHT zemřel 19.února1688; pohřben byl u kapucínů na Hradčanech.[Hrabě VILÉM ALBRECHT z Kolowwrat Krakowský ve svém životě důsledně naplňo-val heslo Kolowratů „věrně a stále“. Byl vždy věrný vládnoucímu císaři a římskokatolické víře. Podporoval jezuity a řád kapucínů. Byl loajálním úředníkem ve všech funkcích, které  zastával. To, že    ještě ve svých padesáti letech přísahu při jmenování do funkce nejvyššího komoří složil v českém jazyce svědčí nejen k jeho poměru k češtině, ale i o jeho vztahu k Vídni. Snad i to způsobilo, že jeho povýšení do stavu říšských hrabat bylo uskutečněno teprve císařem Leopoldem v r.1671 a ne dříve.

Byl předkem pozdějších rodů Kolowratů Krakowských březnického, hrobského a radenínského, rychnovského a týneckého. Výjimečný byl jeho vztah k Týnci. Když se podepisoval neopomněl vždy uvést „na Týnci“. Uměl shromažďovat peníze a účelně je používat jak k půjč-kám, tak k výhodným koupím. Snad i proto byl v r.1650 jmenován do funkce nejvyššího komoří v Čechách. Během svého života z malého týneckého panství systematicky vytvořil panství střední velikosti. Kromě Týneckého vlastnil i další panství: Janovice n.Úhl., Dešenice, Žichovice, les Hvozd s králováckými rychtami, Chyše (záp.Čechy), Adršpach (vých.Čechy), a Chlumec (Kulm-sev.Čechy).

Majetkový prospěch měl i z pěti manželství. Od první manželky získal malé panství Týnec. Ostatní čtyři manželky byly vdovy. S druhou manželkou vyženil děti WOLFGANGA LEOPOLDA ze Strahlendorfu a po jejich smrti i jejich dědictví - panství Chlumec. Čtvrtá manželka vdova Adringenová byla bohatá a věnem manželovi přinesla 10 000 zl. Snad nejbohatší byla pátá manželka vdova Wolkensteinová. Nejvíce však miloval druhou manželku ANNU KATEŘINU, roz.z Rozdražova, za niž po třiceti letech od její smrti založil v Týnci mešní nadaci. Z pěti manželství tři byla bezdětná a otce přežili dva synové a dvě dcery. Čtvrtá a pátá manželka byly mecenáškami církevních institucí. Pátá manželka LUDMILA EVA  na své náklady nechala vystavět klášter kapucínů v Žatci (stavba byla započata v r.1675) a po smrti manžela z diamantů na svých svatebních šatech nechala zhotovit do pokladu pražské Lorety t.zv. diamantovou monstranci (1695).

VILÉM ALBRECHT byl zřejmě i schopným úředníkem a diplomatem. Svědčí o tom např.vyřešení sporu představitelů města Klatov s jezuity v r.1657 o domy k výstavbě jezuitského kostela, koleje a školy se seminářem. Úspěšné bylo jeho předsednictví v komisi pro oddlužení královských měst. Ve svých funkcích se zastával jak města Klatov, tak i Židů. Ve svých 56 letech byl jmenován JMC tajným radou, nejvyšším soudcem zemským a královským místodržícím. Posledních deset let svého života vykonával jednu nejvyšších funkcí v Čechách - funkci nejvyššího hofmistra a místodržícího.

V Praze nechal v letech 1658-59 k domu v Loretánské ulici (177/9, nyní zvaný Hrzanský palác) vybudovat pětipodlažní dům a spojovací západní křídlo, čímž se z domu stal výstavný palác. Pro staršího syna JANA FRANTIŠKA koupil výstavní dům na Malé straně. Snad již koncem roku 1680, kdy se jeho rodina před morem uchýlila do zámku v Týnci, vznikla potřeba a myšlenka vybudovat v Týnci nový, výstavnější zámek.

Dožil se vysokého věku - 88 let. Oběma synům umožnil vzdělání u jezuitů. Starší syn JAN FRANTIŠEK byl připravován za majorátního pána všeho získaného majetku, o deset let mladší syn MAXMILIÁN NORBERT k úřednické dráze. Obě dcery i synové byli majetkem zabezpečeni bohatě.

V současnosti hraběte VILÉMA ALBRECHTA v Týnci připomíná věž kostela, věžní zvony, dřevěné zdobení oratoře, v lodi kostela kazatelna (asi též horní část hlavního oltáře) a cínová křtitelnice.

                                                                                                                                                               

Leden 2011.                                                                                          Vladimír Brokeš

 



Literatura

BORŮVKA, Vlastimil, Genealogie rodu pánů z KOLOVRAT. In: Heraldika a genealogie. Praha: Klub pro českou heraldiku a genealogii 1992, ročník XXV, č.l, Krakovští z Kolovrat I, s. 42, 48, 49, 53, 66, 68, 75, 80, 85, 86, 87.

Údajně zabitý RUDOLF JOŠT potom strašil a tak ještě v r.1689 dal Harant za jeho duši sloužit šest mší, v Plzni složil peníze na Mariánský sloup a na Svaté Hoře u Příbrami rozdával chudým chléb.

Datum narození dcery ANNY LUDMILY buď není uváděno vůbec, nebo v letech 1638-39. První manželka VILÉMA ALBRECHTA zemřela však 20.2.1638 a druhá jeho svatba se konala 26.6.1640. Je též možné, že údaj o jejím stáří v době smrti (79 let 18.7.1718) je nepřesný, nebo se ANNA   LUDMILA narodila ANNĚ KATEŘINĚ před svatbou.

MARIE ALŽBĚTA se narodila pravděpodobně před r.1630.  Od 3.9.1646 byla provdána za MAXIMILIANA, svob. pána von Aldringen, jenž po čtyřech letech 11.6.1650 zemřel.

BRENNER, Josef. Historické črty. Týnec: rukopis, 1905, s.49, 50, 51, 52, 53, 62, 78, 79, 82, 83, 89.

Tam uvedeno narození MAXMILIÁNA NORBERTA 12.10.1658.

“Diplom povýšení Kolowratů ve stav hraběcí z r.1674 chová se u hraběnky MARIE Nosticovy, roz.Krakowské z Kolowrat“. MARIE ALŽBĚTA Krakowská z Kolowrat (8.4.1728-25.8.1815), byla provdána od 18.1.1746 za JANA VINCENTA z Kolowrat Libštejnského (1722-1750), od 31.3.1757 za FRANTIŠKA ANTONÍNA von Nostic-Rieneck (1825-1794) na Měšicích.

DOSKOČILOVÁ, Marie, JUDr. Berní rula 23, Kraj Plzeňský I. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1952, s.50, 88-89, 118-119.

Hrzanský palác. Last modif. 21.1.2003.Dostupný z WWW: < http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/dalsi-objekty/ Hrzansky -palac-3689/>; <http://www.ahasweb.cz/2009/20090210.htm.

KOLEKTIV. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (IV) Západní Čechy. l. vyd.,Praha : Svoboda Praha, 1985, s.115, 188, 189.

MAREK Genealogy.EU. Děpold z Lobkovicz Popel. Kryštof Ferdinand. Last modif.17.1.2009.Dostupný z WWW:

 <http//genealogy.euveb.cz/lobkov/lobkov9.html>.

Prvním manželem ALŽBĚTY APOLONIE od 15.6.1653 byl KRYŠTOF FERDINAND z Lobkovic (*10.9. 1914), hejtman hlohovského knížectví a místodržící ve Slezsku. Zemřel 4.6.1658, pohřben v Praze – Loreta.

MAREK, Miroslav. Genealogy.EU. Jaroslav IV.Libštejnský z Kolovrat. Marie Alžběta. Last modif.21.12.2008. Dostupný

z WWW: <http//genealogy.euweb.cz/kolovrat/kolovrat2.html

MAREK. Genealogy.EU. Jaroslav IV.Libštejnský z Kolovrat. Julius Albrecht. Last modif.21.12.2008. Dostupný z WWW:

 <http//genealogy.euweb.cz/kolovrat/kolovrat2.html>.

Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM-díl XX, Praha: Aion CS, s.r.o. Praha 1997, s.471.   

ROYT, Jan. Madona z Týnce u Klatov. In: Sborník prací z historie a dějin umění 1/2002. [1. vydání] Klatovy:Galerie Klatovy/Klenová a Via artis, 2002, s.55. Uvedená kaple se nezachovala.

ÚLOVEC, Jiří. Tvrz v Týnci u Klatov. In: Sborník prací z historie a dějin umění 1/2002. [1. vydání] Klatovy: Galerie

Klatovy/Klenová a Via artis, 2002, s.18, 19.

VANČURA, Jindřich. Dějiny někdejšího král. města Klatov. První část II. dílu. [1. vydání] Klatovy: Město Klatovy, 1930, s.28, 49, 53, 55, 64, 65, 67, 89, 114, 115, 159, 161, 162, 207-209, 231; Druhá část II.dílu, s.736, 832, 864, 1013.

Farář v Týnci nebyl. Od počátku 17.stol.církevní obřady v Týnci zabezpečoval římskokatolický farář z Běšin. v době rekatolizace to byl kněz Daniel; od r.1631 pak římskokatolický farář ze Strážova, později zejména jezuité z Klatov, od dubna 1665 římskokatolický farář z Janovic n.Úhl.

Nejpozději v r.1633 se v Týnci vařilo pivo.

Hejtmané Plzeňského kraje 25.5.1646 vyzvali správce Týneckého panství, aby se dostavil 4.6.1646 do Plzně k projednání záležitostí spojených s ubytováním a zásobováním vojska.

Trhová smlouva s klatovskými měšťany o koupi zastavené Malé Vísky, části Vrhavče a dvora v Horní Lhotě  je datována 17.1.1648.

Zámek a zámecký pivovar Chyše. Zámek Chyše. Historie. Bm: Jasnet, spol. s r.o. 2007. Dostupné z WWW: <http//www.chyse.com/zamek-historie.aspx>.